Shánění auta na zkoušky a první pohovor

Zdravím všechny čtenáře, doufám, že si užíváte pohodového konce pracovního týdne a těšíte se na blížící se víkend :-) Po delší odmlce (způsobené hlavně lenorou z mé strany) vás zasvětím do našich nedávných radostí a strastí. Nejvíce teď řešíme získání amerického řidičáku a s tím související auto. A už jsem také absolvoval svůj první pracovní pohovor, o tom se dočtete v druhé části.

Nejprve ale k řidičáku. Na DMV (Department of Motor Vehicles, tedy úřad, kde se vyřizuje vše kolem aut) jsem byl už před pár týdny, bohužel si ale vyžádali podrobné ověření mých dokumentů na imigračním, takže jsem nemohl dělat ani písemné testy. Po týdnu mi ale potřebné potvrzení přišlo a já byl vyzván k opětovné návštěvě DMV a složení potřebných testů, pokud můj zájem o řidičský průkaz stále trvá.

Jak jsem psal už dříve, abychom si tu mohli zaregistrovat koupené auto, musí mít alespoň jeden z nás místní řidičský průkaz. Problém je v tom, že na zkoušky je potřeba přijet autem a prokázat, že jeho pojištění kryje případné škody způsobené vaší osobou. Nejprve nás tedy napadlo zeptat se Andyho, který nám půjčil auto na stěhování. To bohužel nevyšlo, protože jeho pojistka se prý vztahuje pouze na něho a jeho ženu. Poptal se ale svých známých a někteří si dělali testy s autem půjčeným z autopůjčovny. To mi přišlo jako dobrý nápad, tak jsem si našel solidně vyhlížející autopůjčovnu (Enterprise-Rent-A-Car) co je kousek od kampusu a zašel se tam zeptat (včera před posilovnou).

Přišel jsem tam a zeptal se, zda bych si mohl půjčit auto. Oni že určitě a jakou mám kreditní kartu. Tak jsem řekl, že žádnou, jen debetní, protože jsme tu jen chvíli a navíc zatím ani nemám SSN, abych si o nějakou kartu mohl požádat. Půjčení auta bez kreditky je prý možné, ale je potřeba mít americký řidičák vydaný v Illinois :-) Takže je asi jasné, jak jsem dopadl, auto si od nich půjčit nemůžu. Gabči snad první kreditka (pokud jí ji schválí) dorazí během tohoto nebo příštího týdne. Když jsem mu říkal, že auto bych potřeboval na složení zkoušek na americký řidičák, radil mi, ať se na to radši zeptám na DMV, jestli to tak jde, že si není jistý, jestli by mě nechali řídit s pojistkou napsanou na společnost a ne přímo na mě.

Dneska se tedy pokusím najít nějaké jiné půjčovny a zeptat se jich, zda by mi dokázali pomoct. Nedovedu si představit, že cestovatel, který přijede do USA na dovolenou by nebyl schopen si půjčit auto a pár týdnů ho tu řídit. Možná jsem jen vybral špatnou půjčovnu - hrome, člověk už se nemůže spolehnout ani na enterprise produkt :-) Ještě mě napadlo zkusit nějakou autoškolu (její absolvování je tu povinné jen pro řidiče mladší 18 let), jestli půjčení auta na zkoušky za nějakou úplatu nenabízí. No ještě to asi chvíli potrvá, ale snad to brzo budeme mít z krku.

Jak jsem psal v úvodu, absolvoval jsem svůj vůbec první opravdový pohovor tady v USA. Před asi dvěma měsíci jsem poslal své CV do Liferaye. Jde o středně velkou softwarovou společnost se sídlem v Los Angeles, která má i velkou pobočku v Chicagu. S jejich produkty (především Liferay portálem) mám celkem bohaté zkušenosti z předešlé práce v ČR, a tak bych mohl zúročit svoje znalosti a nemusel začínat úplně od nuly (myšleno v rámci platformy Java :-). Moje žádost, doporučená přes kolegu z bývalé práce, který zná pár lidí v Liferayi, se zřejmě konečně dostala na správný stůl a v pondělí mě kontaktoval Jerry Niu, Technical Manager, že by se mnou rád udělal interview po telefonu.

Domluvili jsme se tedy na středu po poledni a zavolali si přes Skype. Trvalo to asi půl hodiny, ptal se mě na základní věci, jaké mám zkušenosti, o jaký typ práce mám zájem a jaký mám aktuálně status v USA. Na konci mě trochu zaskočil dvojotázkou: "Co bys řekl o Liferayi jako o softwaru a o Liferayi jako společnosti". Žádná sranda se nějak rozumně vyjádřit v angličtině, ale nakonec jsem to nějak dal dohromady a k oběma bodům pár vět složil. A pak ještě: "Proč bys chtěl pracoval pro Liferay?", ale to už bylo snadné :-)

Pak se mě taky ptal na plat, jaký bych si představoval, naštěstí jsem na to byl připravenej a měl na papíru napsané rozmezí (spíš minimum, které bych si představoval). Nakonec se ukázalo, že jsem asi podstřelil, soudě podle Jerryho informací o rozmezí platů v Liferayi a principu, jak je u svých zaměstnanců určují (platové rozmezí závisí na oblasti USA, kde daný člověk žije, třeba náklady v Los Angeles jsou dvojnásobné oproti zbytku států, plat je tam proto klidně i dvojnásobný než jinde; v rámci rozmezí pak samozřejmě rozhodují zkušenosti a znalosti, to je jasné). Tak uvidíme, na čem se dohodneme, hlavní bude, aby mě chtěli, dělal jsem zajímavou práci a nemusel moc dojíždět :-) Snad toho nechci tak moc :-)

Pohovor byl asi úspěšný, soudě podle jeho hodnocení a toho, že mě předal dalšímu člověku z Liferaye, principálovi všech inženýrů (principal engineer :-), který mě vzápětí kontaktoval a chce se mnou udělat technické interview příští týden. Pokud to půjde dobře, ještě budu muset dojet on-site (osobně) do nějaké pobočky Liferaye (určitě Chicago) a bude to :-)

To je ale ještě daleko, stejně ještě nemám schválené pracovní povolení. Teď bude hlavní pozjišťovat a sehnat auto a udělat si konečně řidičák, zima se blíží a podle lidí z našeho okolí jsou místní zimy pěkně tuhé a bez auta celkem opruz :-) Mějte se hezky, pěkný víkend.