Vánoce v Americe

Tak máme za sebou první Vánoce v USA. Prožili jsme je pěkně počesku, s bramborovým salátem, rybou, vánočkou a českými pohádkami. Takže jediné co nám chybělo, byly společně strávené chvíle v teple rodinného kruhu a ve společnosti našich blízkých. A pak taky sníh. Podle místních bychom už touhle dobou měli být dávno zavaleni Ladovskou zimou, ale počasí se pořád tváří, jako že se žádná zima nekoná. Mám podezření, že až to propukne, tak se nedostanu do práce. Ale zpět k Vánocům. Od naší americké učitelky angličtiny jsme se dozvěděli, jak probíhá Štědrý den a vůbec vánoční svátky tady v USA. Podstata samozřejmě zůstává stejná, ale v některých detailech se americké Vánoce od evropských liší.

Výlet do Chicaga

Jak už v minulém příspěvku naznačila Gabča, v pondělí jsme se vydali na výlet do největšího města státu Illinois. V pátek dopoledne mi napsali z Liferaye, jestli bych mohl dojet na osobní pohovor do jejich kanceláře v Chicagu. Jelikož jsme tam ani jeden ještě nikdy nebyli, rozhodli jsme se, že to spojíme s malým výletem, Gabča pojede se mnou a po pohovoru si trochu projdeme město.

Víkendové pečení

Poněkud neobvykle přidávám příspěvek do našeho blogu začátkem týdne a ne koncem, jak bývá naším zvykem. Je to tím, že o víkendu jsme měli plné ruce práce s pečením vánočního cukroví. Ačkoliv je po městě vidět na domcích vánoční výzdoba a my máme ozdobený stromeček už několik týdnů, vánoční nálada stále nějak nepřichází, stejně jako sníh. Řekli jsme si tedy, že to zkusíme přes žaludek a rozhodli se napéct nějaké cukroví. Od rodičů jsme si nechali nadiktovat každý dva nejoblíbenější druhy a v sobotu ráno vyrazili na nákupy.

Další kolo pohovoru a pořád auto

Pomalu nám ubíhá další týden v USA, Vánoce se blíží, ale nějak na ně zatím nejsme naladění. Ale o víkendu asi budeme péct cukroví a pojedem se podívat po nějakých vánočních dárcích, tak snad už se konečně dostaneme do té správné nálady :-)

V pondělí jsem měl další kolo pohovoru v Liferayi, opět přes Skype a tentokrát už ryze technického rázu. Trochu nepříjemný byl začátek v 9:00 našeho času (člověk na druhém konci byl někde na východním pobřeží USA, takže měl příjemných 10 :-) Musel jsem tak poctivě vstát a pořádně se probudit. V devět se Nathan připojil dle plánu a začali jsme si povídat. Prvně jsem mu řekl, co jsem dělal v předešlé práci, jakými projekty jsem prošel a co jsem na nich řešil. Pak se mě už začal ptát na různé technické věci - Java, Liferay, návrh a design, taky pár otázek ohledně procesu vývoje softwaru. Myslím, že jsem odpovídal celkem svižně a přesně, se vším na co se ptal jsem se na některém projektu setkal.

Shánění auta na zkoušky a první pohovor

Zdravím všechny čtenáře, doufám, že si užíváte pohodového konce pracovního týdne a těšíte se na blížící se víkend :-) Po delší odmlce (způsobené hlavně lenorou z mé strany) vás zasvětím do našich nedávných radostí a strastí. Nejvíce teď řešíme získání amerického řidičáku a s tím související auto. A už jsem také absolvoval svůj první pracovní pohovor, o tom se dočtete v druhé části.

Nejprve ale k řidičáku. Na DMV (Department of Motor Vehicles, tedy úřad, kde se vyřizuje vše kolem aut) jsem byl už před pár týdny, bohužel si ale vyžádali podrobné ověření mých dokumentů na imigračním, takže jsem nemohl dělat ani písemné testy. Po týdnu mi ale potřebné potvrzení přišlo a já byl vyzván k opětovné návštěvě DMV a složení potřebných testů, pokud můj zájem o řidičský průkaz stále trvá.

Práce, ale i odměna

Tak máme za sebou další týden a vše se zase vrátilo do starých kolejí: práce, posilovna, spánek. Vypadá to sice nudně, ale já mám v práci rozhodně o zábavu postaráno. Tento týden se nesl ve znamení telefonických rozhovorů s nejrůznějšími odborníky z oblasti molekulární biologie. Trošku jsme se totiž zadrhli v mém malém projektu a je potřeba vymyslet, jak vyřešit určité problémy. Jelikož pracuji na něčem, co v naší laboratoři zatím nikdo nedělal, nemám se koho zeptat a musím obvolávat cizí lidi. Už z toho ale nejsem tak vytřepaná jako pár prvních telefonátů, kdy jsem se bála, že mi nebudou rozumět a že hlavně já neporozumím jim. Naštěstí lidi, co dělají ve firmách podporu, jsou většinou moc příjemní a snaží se pomoct a poradit. Rozhodně je to pro mě velmi přínosné jak z hlediska odborného, tak i komunikace v angličtině. Jinak průběžně dělám i na druhém projektu, každý den se učím něco nového a můžu říct, že jsem celkem spokojená :-)