Máme čtvrtek 10. listopadu, nějakých 9 dopoledne, Gabča odjela asi před hodinou do práce svým obvyklým autobusovým spojem a než vyrazím do obchodu pro nějaké potraviny, podělím se s vámi o další díl vašeho oblíbeného seriálu Šustáčkovi na kraji světa :-)
Život plyne celkem bez problémů, o víkendu jsme se přestěhovali, jak už víte od Gabči, trochu jsme to tu popřesouvali a nalepili plakáty z volejbalu a basketu. Konečně už to vypadá jako normální bydlení, se spoustou světla a nepřízemním podlažím. V tom prvním bytu bysme asi po poznání tohohle už déle bydlet nechtěli :-) Ještě nám schází nějaké pořádné nádobí na vaření a uklízecí pomůcky, ale jinak už máme v bytě asi vše, co potřebujeme.
Jak už myslím někde zmiňovala Gabča, odstartoval jsem svůj hon za prací. Začal jsem tím, že jsem si udělal výborný životopis - aspoň rezscore.com mi tvrdí, že mám B+ resume. Jen prý se mám ještě více vychvalovat a přidat nějaká květnatá spojení :-) Je pravda, že američané tohle mají trochu posunuté a vychvalují se často a rádi, zvláště při ucházení se o práci :-) Životopis jsem hodil na známé stránky typu indeed.com, simplyhired.com či careerbuilder.com. Mailovou schránku mi začaly plnit maily s nabídkami od různých recruiterů, téměř výhradně Indové podle jména. Velmi lámanou angličtinou se snaží získat informace a předat je svému manažerovi. Nejprve jsem odepisoval na všechny nabídky, i ty které mě nezaujaly, ale postupem času jsem se omezil jen na ty relevantní. Přišly mi i dvě nabídky na práci řidiče dodávky (rozvoz nákupu ze supermarketu), ty si asi nechám až na konec, kdyby nic jiného nevyšlo :-)
Zatím nemám pracovní povolení, už jsem se ale rozhodnul pošťouchnout úředního šimla a včera poslal express poštou žádost o EAD (Employment Authorization Document = pracovní povolení) na imigrační úřad USA, konkrétně jejich pobočku ve městě Phoenix. Měl jsem trochu obavu z pošty, tak skvělou úřednici jako včera jsem ale ještě nepotkal.
Řekl jsem jí, co potřebuji, ona se zeptala, jestli tedy chci poslat tu obálku za $18.30 s doručením do druhého dne, s pojištěním a zárukou doručení. Souhlasil jsem, dala mi tedy jednoduchý formulář, ukázala mi kam vyplnit adresy a celou dobu se usmívala a mluvila pomalu a zřetelně. Pak mi ještě poradila, abych si svoji žlutou obálku s dokumenty zabalil do jejich oficiální bílo-modré a tím ušetřil 7 dolarů. Paráda, za pět minut jsem měl žádost odeslanou a na webu americké pošty můžu podle čísla balíku sledovat, kde zrovna zásilka je. Snad mi povolení dají, tak jako tak jsem musel zaplatit $380 za podání žádosti :-)
Peníze jsem měl možnost poslat buď šekem nebo pomocí "Money Order" (co jsem se koukal, tak obdoba naší poštovní složenky). Jelikož jsme k účtu dostali šeky, rozhodl jsem se vypsat svůj historicky první s číslem 1001. Ten jsem ale hned vzápětí pokazil, napsal jsem špatné datum "November 9, 2009", na druhý pokus už ale všechno klaplo a krásný šek vytištěný na pozadí západu slunce nad oceánem byl hotový.
Uvidíme, za jak dlouho se k mé žádosti vyjádří, mají na to 90 dnů. Co jsem se ptal lidí kolem z komunity, některým to trvalo opravdu celé tři měsíce. Na druhou stranu, kamarád Pavel z Floridy, který žádal minulý rok ve zcela identické situaci jako já (manžel od J-1 post-doca, sám rovněž vývojář softwaru), mi říkal, že jemu žádost schválili za 10 dnů.
Takový krátký proces by byl super, ale spoléhat se na to nemůžu. Chtěl bych podat žádost na místo Senior Software Developera tady na univerzitě, které se otevřelo předevčírem a žádosti se sbírají do 3. prosince. A také jsem poslal životopis do Liferaye a díky Tomášovi Polešovskému tam získal skvělou referenci (ještě jednou díky Tome!). Jelikož ale mají kanceláře až v Chicagu, bude otázkou, zda se s nimi dohodnu na možné spolupráci formou práce z domu kombinované s nějakým občasných dojížděním.
O víkendu by měla konečně Gabča dodat fotky našeho nového bytu i zevnitř, přeju pěkný zbytek pracovního týdne a pohodový víkend.
Žádné komentáře:
Okomentovat