Den nezávislosti letos vycházel na pátek, využili jsme ho tak k návštěvě našeho kamaráda Davida, který se loni v létě přestěhoval do města Branson v Missouri. Dostal práci profesora biologie na místní College of the Ozarks. Vyrazili jsme ve čtvrtek po práci a za nějakých 7 hodin byli u Davida. Koupil si krásný, velký dům v odlehlé komunitě uprostřed lesů, takže ubytování jsme měli přepychové.
Krajina v téhle oblasti USA je úplně jiná než u nás v Illinois, všude samé kopce, velká jezera a poměrně hodně lesů. Je to moc hezké, ale na druhou stranu, už jsme si nějak zvykli na rovné silnice (vertikálně i horizontálně), po kterých se člověk pokaždé rychle dostane přesně kam potřebuje. Tady to byla samá zatáčka a kopec :-)
V pátek jsme šli s Davidem na prohlídku, ukázal nám, kde pracuje, laboratoře a hlavní zajímavosti univerzity. Je to jen malá komunitní college (cca 1400 studentů, 80 učitelů), takže za hodinu jsme to měli projité. Pak jsme vyrazili do přírody, přímo z kampusu vedla stezka podél vody (která vypadala jako řeka, ale ve skutečnosti to bylo ranemo velkého jezera). Na oběd jsme se stavili do univerzitní restaurace, kde výborně vaří a David jako zaměstnanec má slevu. No, a jelikož jsem měl narozeniny, dostal jsem od nich i speciální narozeninový dezert včetně tradiční Happy Birthday písničky zpívané personálem restaurace u našeho stolu (viz fotky).
Cestou zpět se nám bohužel pokazilo auto - po natankování se motor začal divně škubat a znít jako traktor, kontrolka "zkontroluj motor" (check engine light) začala zuřivě blikat pokaždé, když jsem šlápl na plyn. Naštestí ale auto pořád jakž takž jelo (servis bychom na 4. července stejně nikde nesehnali), takže jsme pokračovali v našem výletě a šli se vykoupat do jezera. Vrátili jsme se k Davidovi a večer (již jeho autem) se jeli podívat na ohňostroj odpalovaný nad dalším z jezer.
V sobotu jsem učeně koukal do motoru našeho auta, že to jako správnej chlap opravím, ale jelikož tomu (překvapivě) rozumním jako koza petrželi, po hodině jsem zase kapotu zavřel a doufal, že s tím nějak dojedem. Abych vás nenapínal, dojeli jsme (celou cestu zpět, 400 mil) a ukázalo se, že to bylo poškozené vstřikování paliva v jednom z válců.
Ale zpět k našemu výletu. V sobotu jsme totiž měli v plánu pecku, návštěvu show Dixie Stampede. Jde o takový velký cirkus, sedíte kolem oválné arény, kde protagonisti mají nachystané zhruba dvouhodinové představení - pracují s nejrůznějšími zvířaty, krom ježdění na koních mají i bizony, osly a mini čuníky. Tématicky to bylo zasazené do historie dobývání divokého západu a období občanské války severu proti jihu. No, ale hlavně vám obsluha po celou dobu nosí pití a jídlo, které jíte rukama - několik chodů, od polévky, celého kuřete, šunky, pečené brambory, kukuřice, až po zákusek. Ráj na zemi :-) Celou atrakci vlastní a provozuje Dolly Parton, slavná americká zpěvačka country music.
Branson je vůbec město proslulé country hudbou a nejrůznějšími show. Říka se mu "Las Vegas středozápadu" a musí se nechat, že na to, jak je město malé (cca 10 tisíc obyvatel), má nepočítaně kabaretů a míst, kde se každý den koná několik vystoupení. Večer jsme šli na představení Legends in Concert, vystoupení imitátorů známých zpěváků, včetně brilantního Elvise a Whitney Houston.
V neděli už jsme se jen pěkně prospali a před obědem vyrazili zpět. Radši jsme chtěli mít kvůli pokaženému autu rezervu, aby nás stihli případně odtáhnout zpět k Davidovi nebo k nám domů. Nakonec jako obvykle pár fotek. Pěkné prázdniny a brzy na viděnou v ČR (v září jsme tam na tři týdny jako na koni :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat