Vzali jsme si volno od pátku až do úterý a vyrazili už ve čtvrtek po práci. Jeli jsme naším autem, takže jsme si sbalili jeden kufr, dva batohy na chození po městě a kolem čtvrté jsme vyrazili. Jelikož je Washington něco přes 700 mil daleko a na většině dálnic je maximální povolená rychlost 65 nebo 70 mil v hodině, rozdělili jsme cestu tam i zpět na dva díly. Ve čtvrtek večer kolem desáté jsme dorazili do Columbusu v Ohiu, kde jsme měli zamluvený hotel. Usmálo se na nás štěstí a kvůli obsazenosti hotelu jsme místo objednaného a zaplaceného obyčejného pokoje dostali velké apartmá. Prakticky to byl mezonetový byt s dvěma ložnicemi, obývákem, kychyní a dvěma koupelnami, paráda :-) Taky měl obří postel (King size bed) s neskutečně pohodlnou matrací. Jelikož jsme byli trochu unavení po cestě, Gabča šla hned spát. Já se chtěl koukat na play-off NBA, ten den zrovna hráli Lakers, ale protože zápas začínal až kolem jedenácté (hráli v Los Angeles, což je časové pásmo -3 hodiny oproti Ohiu), po jedné čtvrtině jsem to vzdal a šel taky spát.
Ráno jsme po snídani vyrazili, měli jsme v plánu navštívít zoologickou zahradu, která se rozkládá na okraji Columbusu. Naštěstí byla taktéž na severu, nedaleko hotelu. Zahrada byla pěkná, srovnatelná s tou ve Dvoře Králové. Měli tam sice o trochu míň zvířat, ale zase to měli daleko lépe zorganizované a propojené. Pár hodin jsme v zoo strávili, poobědvali (chvíli nám trvalo, než jsem našli něco jiného než hamburgery a hranolky :-) a kolem třetí jsme vyrazili na druhou půlku cesty do Washingtonu. Projížděli jsme přes Pensylvánii, Západní Virginii a Maryland. Hlavně v posledně jmenovaném státě se krajina podstatně změnila a začaly být konečně vidět nějaké větší kopce. Příjemná změna oproti placatému Illinois, Indianě i Ohiu.
V deset večer jsem byli ve městě, hotel jsme našli vcelku rychle. Spali jsme trochu dál od centra, takže nebyl problém se k hotelu z dálnice dostat. Pokoj byl hezký, sice menší, ale zase novější a moderněji zařízený. V sobotu ráno jsem se probrali a vyrazili do centra. Měli jsme v plánu si projít co nejvíce venkovních atrakcí, jelikož bylo krázné počasí a na další dny už hlásili zataženo a možnými přeháňkami. Od metra v centru jsem tedy vyrazili ke známým budovám a památkám - Bílemu domu, Washingtonskému monumentu a přes velký park k Lincolnovu památníku. Minulé létu bylo v DC slabší zemětřesení, které ale bohužel poničilo některé památky, takže byla všude spousta bagrů a jiné těžké techniky. Mimo jiné byl také zcela vypuštěný celý Reflection Pool (dlouhý bazén, ve kterém se odráží monument při pohledu od Lincolnova památníku).
Od Lincolna jsem to vzali delší procházkou ke Kapitolu -- sídla obou komor parlamentu. Cestou jsme se podívali ještě na pár pomníků, nejzajímavější byl ten pro prezidenta Thomase Jeffersona a na památku 2. světové války. Po necelé hodině jsem došli ke Kapitolu, obrovské a majestátní budově. Za ní jsme se ještě zašli podívat na budovu nejvyššího soudu (Supreme Court) a pomalu jsme se otočili a šli zpět na metro směr hotel.
V neděli jsem měli naplánovaný sraz s kamarádem Ondrou z Brna, který do Washingtonu přijel na pracovní cestu, do sídla jejich americké společnosti. V plánu jsem měli dvě muzea - Air and Space (létání a vesmír) a Natural History (přírodní historie). V první jsme měli štěstí na bezvadného průvodce, asi dvouhodinová prohlídka byla velmi zajímavá. Dozvěděli jsem se spoustu zajímavostí o létání, od počátků komerčního využívání letadel až po mise na Měsíc. Muzeum bylo rozsáhlé a naplněné nejrůznějšími stroji, jeden zajímavější než druhý.
Po obědě jsme vyrazili do druhého muzea, přírodní historie. Několik pater bylo napěchováno exponáty z historie vývoje planety, zvířat i člověka. Kolem šesté už nás z toho celého chození neskutečně bolely nohy, zašli jsme tedy už jen do IMAXu na dokument o korálových útesech a kolem půl osmé jeli zpět na hotel.
Pondělí už jsme bohužel museli z části obětovat na cestu zpět, měli jsme tedy prostor už jen na jedno muzeum. Vybrali jsme Indiánské. Opět skvělé, ale toto speciálně bylo tak napěchované informacemi a různými exponáty, že jsme ho prakticky jen prošli. Ezpozice měli koncipované podle jednotlivých kmenů (v jen v Severní Americe jich bylo několik set), každý měl exponáty ze své historie i ze současnosti, jak se ten který kmen vyrovnává s moderní dobou.
Z Washingtou jsme chtěli vyrazit kolem třetí, nakonec jsme vyjeli v pět, ale pořád to vypadalo dobře. Před sebou jsme měli asi 400 mil, opět do Columbusu v Ohiu. Cestou nás ale potkala dvě zdržení. Prvním byla asi půlhodinová zácpa na výjezdu z Washingtonu. Provoz se pohyboval pomalu, ale aspoň se pohyboval. Asi 50 mil za Washingtonem ale byla na dálnici havárie kamionu a celý provoz byl na dvě hodiny skoro zastavený, ujeli jsme asi deset mil. Do Columbusu jsme tedy dorazili až ve dvě hodiny po půlnoci, naštěstí s tím nebyl problém, na hotelu mají non-stop službu, a tak jsem byli rychle v posteli.
Na úterý nám už zbývalo jen 300 mil zpět do Urbany, celý den jsme tak mohli strávit v muzeu u letecké základny v Daytonu, nedaleko od Columbusu. Muzeum je obrovské, tři hangáry plné letadel a ještě několik venku. Byli jsme tam asi od půl jedné až do pěti, kdy zavírali, a druhou polovinu jsme už museli jen projít, jinak bychom ji nestihli. Měli tam hlavně vojenská letadla, od začátku dvacátého století až po studenou válku. Opět spousta zajímavých exponátů a strašně málo času si všechno podrobně prohlédnout :-)
V úterý kolem osmé večer jsme dorazili zpět do Urbany a tím se uzavřel náš prodloužený víkend. Moc se nám to líbilo, doufám, že si to v nějbližší době opakujem a vyrazíme na víkend třeba do Chicaga :-)
Pod příspěvkem najdete jako vždy fotky, dneska trochu víc než normálně.
 |
| Fotky z Washington DC |
Žádné komentáře:
Okomentovat